Tomb Raider Underworld

Jak už bylo řečeno, Tomb Raider Underworld je přímé pokračování předchozího dílu, ale před jeho koupí byste si měli projít i Anniversary, na který také dost odkazuje. Lara se ještě stále nevzdala pátrání po své zmizelé matce, a tak se snaží najít způsob, jak se k ní dostat. Jedinou šancí se tak jeví nalezení Thorova kladiva a přes hrátky s mayským kalendářem se dostat do podsvětí. Jenomže opět naší hrdince stojí v cestě stará známá Amanda, ba co víc i hlavní záporák úplně prvního Tomb raidera. Jak jistě tušíte, o střety tak nebude nouze. Hra začíná naprosto úchvatnou pasáží, kde se Lara ocitá ve svém hořícím panství, ze kterého se musí co nejrychleji dostat. Když už se dostane ven, tak v tom nejnapínavějším momentu skočí děj o týden dozadu. Už se nebudu dál rozepisovat, protože tento moment patří k těm podstatným dějovým zvratům, tak nebudu prozrazovat. Kromě panství, které ukrývá pod hrobkou Lařina dědečka rozlehlé katakomby, se podíváme i na krásný ostrůvek v Thajsku. Než ale okusíme jeho souš, podíváme se i pod vodu do nádherného chrámu, kde svedeme souboj s obrovskou krakaticí. Škoda, že je obrovská krakatice celkem neškodná a nijak vás zrovna neohrožuje. Stačí jen proskákat na určené místo a zneškodnit ji. Souboj s ní by mohl být daleko lepší, ale vše asi nemůže být dokonalé. Co je ovšem dobře zpracované, je Lařino chování pod hladinou. Dopomáhá tomu i velmi přesné ovládání, které vám nebude činit žádný problém. Kromě zmíněných lokací se podíváme také do Mexika, kde Lařino tělo pěkně zkropí déšť, natrhne zadek padouchům a vyřeší hádanku mayského kalendáře. Poté se Lara ještě projede do zasněžené Antarktidy a to je vážení vše, ale nezoufejte. Na rozdíl od předchozího Legendu jsou úrovně daleko větší a o dost náročnější, takže průchod hrou nebude jen na dopoledne. Vývojáři do samotného designu levelů slibovali před vydáním neskutečné množství novinek. Tou hlavní měla být nelineární cesta jednotlivými úrovněmi. Po průchodu několika levelů si však uvědomíte, že se tento slib bohužel splnit nepodařilo. Ano, občas narazíte na nějakou tu odbočku, ale většinou vás čeká jen tunel, na jehož konci je další. Jediné, co tak ze slibů zůstalo, je obrovská rozloha lokací, ve kterých se nacházíte. K přesunu z bodu A do bodu B tak budete muset občas použít motorku, která se ovládá o poznání lépe než v předchozím díle, ale také nejde o kdo ví jaký zázrak. Skutečné kouzlo nového Tomb raidera ovšem skrývá hledání nejrůznějších talismanů, skákání a hledání cesty dál. Pokud očekáváte tohle - tedy starého dobrého Tomb raidera - budete maximálně spokojeni, protože se hádanky maximálně povedly a jejich vyřešení vám dá někdy opravdu hodně zabrat. Když už je řeč o hádankách, tak je nutno zmínit, že ty převládají a dost se ustoupilo od akční složky. Občas si sice i tak zastřílíte na nějakou tu faunu, ale už to není pravidlem a ze 70% hry budete skákat a luštit nejrůznější rébusy. Když už dojde na akční složku, má u sebe Lara vždy dvě zbraně. Pochopitelně pořád nosí dvě pistole s nekonečným množstvím nábojů, ale také jednu sekundární zbraň, kterou si vyberete na začátku každé úrovně. To je také jedna z novinek série - už nemůžete sbírat zbraně po padlých nepřátelích, ale máte vždy jen dvě. Na výběr máte od klasických UZI samopalů, přes M4ku, až po harpunu a brokovnici. Dále nesmím zapomenout zmínit ani granáty, které se po dopadu upevní na objekt a explodují na něm. Samotná střelba a házení granátů jsou poté velmi jednoduché. Stačí vždy jedním tlačítkem zaměřit nebezpečný objekt a druhým mu poslat pár kulek, případně granát. Dobře funguje i přepínání cílů, které nám nedělalo vůbec problémy. Co si ovšem zaslouží velkou výtku, je kamera. Ta se někdy chová opravdu prapodivně. Někdy u přestřelek ukazuje úplně na jinou stranu, ale nejhorší je, když vám zamezuje výhled při skocích na další plošinky. Z těchto situací jsme byli opravdu nešťastní, protože skákat naslepo je něco, co akorát přispívá k občasné frustraci. Poslední sloupeček věnujeme pochopitelně technickému stavu hry. Tomb Raider Underworld využívá upravený engine z Legendu a je to na první pohled hodně znát. Jenomže už na ten druhý si všimnete nejrůznějších detailů, jako je Lařino mrkání, umazání se od bláta a dalších grafických laskomin, které až vyrážejí dech. Prostředí je rovněž designováno s naprostým citem a vývojáři si za něj zaslouží velkou pochvalu. Ať ale vše vypadá sebelíp, má to jednu malou vadu. Během hry narazíte na místa, kdy začne hra pěkně škubat. Jde především o velmi rozlehlé lokace, kde navíc třeba prší. Samozřejmě nejde o nic, co by vám znepříjemnilo hraní natolik, že byste hru vzteky vypnuli, ale cukání tam je. Co si dále zaslouží kritiku, je umělá demence nepřátel. U těch zvířecích to až tolik nevadí, co byste taky čekali třeba od tygra, ale ti lidští by nějakou tu inteligenci mít mohli. Třeba krytí a další normální věci jim totiž vůbec nic neříkají. Co ovšem zaslouží oba palce nahoru, je soundtrack. Tento rok si nepamatuji hru, která by se mi po hudební stránce líbila více. Zvuky jsou rovněž dobře zpracovány, ať už střelba nebo zvířecí nepřátelé. Kapitolou samou pro sebe je i výtečný dabing, který podtrhuje tento výtečný titul. Tomb Raider Underworld je nádherná akční adventura, která nemá tento rok konkurenci. Získá si vás jedinečnou atmosférou, skvělým level designem a neméně působivými pohyby hlavní představitelky. Bohužel obsahuje příšernou kameru a drobné chybičky, které nám zakazují udělit vyšší hodnocení. Pokud jste ovšem Lařini fanoušci, můžete si udělit o stupínek lepší hodnocení.