retro

Devil May Cry

djeisman, 25/02/2009 02:42

Psal se rok 2001 a PS2 stála na začátku své dlouhé cesty. V té době se z čista jasna zrodila hra s nádhernou grafikou, skvělou hratelností a hudebním nášupem. Ano, řeč je o hře Devil May Cry. Na svou dobu se Capcomu podařilo novou značkou přinést do daného žánru svěží vítr, který si získal mnoho fanoušků.

Hlavním hrdinou hry je mladý a přidrzlý hrdina Dante s šedivými vlasy a rudě červeným koženým pláštěm, který skvěle zapadá k jeho frajerské image. Dante není obyčejným smrtelníkem, ale je synem temného rytíře SPARDY. Ten přibližně před 2000 lety porazil zlověstného vládce podsvětí, který se však hlásí o slovo a touží se stát vládcem všeho živého i neživého. V působivém intru se na scéně objeví kráska jménem TRISH, která si v souboji Danteho vyzkouší, zda-li se hodí na záchranu světa. Po Dantově úspěšném proklepnutí ho Trish odvede na ostrov MALLET ISLAND, kde už začíná samotné herní dobrodružství. Celá hra je laděná do goticko-hororového konceptu s adrenalinovým hudebním podkladem. Co se týká grafického zpracování hry, je vidět, že si pánové v Capcomu dali hodně záležet, protože tak nádherné gotické zpracování hradu, místností, lokací, plné fantazie, se jen tak v každé hře nevidí.

Je zde také možná menší interakce s prostředím, kdy můžete zničit různé bedny, stoly, židle, brnění. Ve hře se nachází spousta nepřátel, z nichž zmíním například obrovského lávového pavouka, kterého během hry potkáte několikrát, několik variací loutek s ostrými čepelemi na rukou, nebo nepřátelští černí psi s červenýma očima, jejichž dotek dokáže ubrat pořádný kus energie. Dantovo zbrojní vybavení na začátku hry není nijak oslnivé, k dispozici má pouze meč a dvě automatické pistole, které se ale hodí obzvlášť ke konci u finálního bosse. Zbrojní arsenál se ale pomalu rozroste o kousky jako brokovnice, hořící návleky, silnější meč s alter ego energii. Určité zbraně se ve hře dají upgradovat, takže Dante postupem hry získává například dvojitý skok, silnější komba a spoustu dalšího. Ve hře Dante sbírá různé předměty, které dostane úkolem někam přenést, abychom se posunuli ve hře dále, jež bývá ztíženo vždy bojem s bossy či hordou nepřátel. Ve hře najdeme také orby, barevné kuličky či masky - modré pro doplnění Alter Ega Danteho, zelené doplňující energii, červené, za které si nakupujete vylepšení pro zbraně a žluté, které jsou životy. Tyto orby jsou různě ukryty po lokacích, nebo se dají získat rozsekáním nepřátel. Pokud byste si snad chtěli nějaký orb koupit, tak pozor, při každém nákupu se cena dále zvyšuje.

Ve hře prozkoumáte lokace hradu, podsvětí, různé chrámy a rozbořeniny a dostanete se i pod mořskou hladinu Samotné ovládání hry si rychle osvojíte a přepínání mezi zbraněmi či vytváření komb je otázkou chvilky. Hudební doprovod hře dodává tu pravou hutnou atmosféru, kde se na konci souboje možná přistihnete, jak se vám zvýšil pořádně tep a jak silně svíráte ovladač. Jedná se o hodně dobře propracovaný mix zvuků, elektrických kytar, zvonů, hlasů.

Celková doba hry už je na tom o poznání hůře, než by se na hru tohoto ražení hodilo. Stačí dva – tři dny (v některých případech i míň - já jsem v době koupě DMC neměl u své PS2 ještě paměťovou kartu, ale hru jsem chtěl dohrát do konce, tak jsem ji dohrál asi za 20 hodin na jeden zátah, sice na easy, ale bez paměťovky to byl tehdy pro mě výkon). Trocha prodloužení se nabízí po skončení hry, kdy si postupně odemykáte další obtížnosti jako Hard a Dante Must Die!, kdy už jde o dost těžkou záležitost vyžadující silnější nervy.

Suma sumárum, jedná se i v dnešní době stále o velmi kvalitní hru, která má hodně co nabídnout po hratelnostní stránce i grafickém zpracování, kde ve své době hra způsobila malou revoluci svým konceptem a stylem, který se dodnes snaží spousta her kopírovat. Pro mě nejlepší díl série, který doporučuju každému k zahrání už jen pro tu atmosféru.