Recenzovaná verze: PlayStation 4 (obrázky u textu vytvořené za pomoci SHARE tlačítka)

Před vydáním Rogue Legacy jsem se pokoušel z obrázků a videí pochopit, proč je kolem hry na PC takový humbuk a je tak vychvalována. Po zahrání jsem zjistil, že to není kvůli skvělému příběhu, který tu prakticky není, ani moderní grafice, ale především skvělé čisté nefalšované hratelnosti. Věc se má tak, že na začátku si vyberete hrdinu a s ním se vydáte do tajemného hradu Hamson. Tam nečekejte žádné přivítání, protože vše se točí kolem zlikvidování jednoho velkého bosse, k němuž se musíte probojovat. Tato cesta ale není lehká, protože jak jsem zjistil po pár minutách, zabít hrdinu může prakticky cokoliv a kdykoliv. Od nějakého monstra až po špatně načasovaný skok nebo past. Smrt v Rogue Legacy hraje hodně důležitou roli, protože jak totiž zemřete, hrdina je prostě mrtev a už mu nepomůžete, ani když budete dělat před televizí a konzolí stojky na hlavě. Po každé smrti vždy začínáte znovu, znovu, znovu a znovu, vždy s novým hrdinou s vlastními schopnostmi, odolností a dalšími jedinečnými atributy. Nejprve je hrdinů jen několik málo tříd (klasický rytíř nebo mág), ale jak pokračujete hrou, můžete si odemknout další.

Na začátku se pokusy o přežití v hradu změní v honbu za penězi (ty získáváte za nacházení truhel, zabíjení protivníků nebo ničení nábytku), protože ty jsou hodně důležité k vylepšování schopností postav. Na začátku si možná řeknete, že peníze není těžké nasbírat, ale jak jednou umřete a vstoupíte znovu do hradu, peníze se vám vynulují a musíte začít ve sbírání znovu (peníze vybírá smrtka Charon), takže dojde k velkému vystřízlivění. Po výběru nového bojovníka, se před vámi vždy objeví hrad, který si za peníze můžete postupně stavět díky novým schopnostem. V této části si nevylepšujete jen zdraví a sloty v brnění, ale také menší obnos potřebný ke vstupu do hradu, případně si můžete vylepšit kritické útoky a další atributy, které budou z hrdiny dělat daleko odolnějšího a silnějšího bojovníka. V tom samozřejmě dopomáhá i nakupování nových zbraní, brnění nebo helem před hradem u kováře, kde si můžete zakoupit i některé speciální vlastnosti, třeba doplňování zdraví po zabití každé potvory, případně rychlejší sběr peněz. Ani to ale samozřejmě nezaručí následný úspěch v hradu, protože Rogue Legacy je v tomto značně nepředvídatelná a těžká hra, která trestá každou nepatrnou chybičku.

Po každém vylepšení se následně můžete pokusit v hradě nasbírat další peníze, ale samozřejmě i dojít dál. Tento nesnadný úkol vám budou chtít pokazit nejen nepřátelé, kterých je tu velké množství, navíc jsou docela rozmanití (od kostlivců, slizu, zombií, vlků, duchů až po velké rytíře), ale také pasti a nejrůznější překážky, které musíte překonávat, a kolikrát jsou tyto části i dost o nervy. Hlavně pořádnou výzvou jsou části, v nichž se k odměně musíte dostat přes nějaký úkol. Pozabíjení všech protivníků je ještě v pořádku, zadaří se, to víte, ale dostat se k truhle bez zranění, to už je kolikrát hlavně o štěstí než umu. Každopádně hra díky velké rozmanitosti protivníků a následně i prostředí, o němž se ještě zmíním, hodně těží.

Abyste se dostali až k finálnímu bossovi, který představuje pořádnou výzvu, budete muset zlikvidovat čtyři mini bosse, abyste si k němu otevřeli bránu, kteří ale rovněž nejsou zrovna snadnými protivníky a kolikrát vás pořádně proženou. Asi nehrozí, že byste dali některého z bossů na první setkání, vždy musíte odhalit jeho slabiny a následně si načasovat útoky. Bez taktiky u něj neuspějete, ale pochopitelně potřebujete i trochu toho štěstí. Není nic horšího, než když už je boss jednou nohou v hrobě a následně on dá onen finální úder a musíte si vše dát znovu.

Hodně důležitým prvkem Rogue Legacy, o němž jsem se ještě nezmínil, je neustále náhodně generovaný svět. Po každé smrti se vždy svět vygeneruje jinak, lokace jsou jinak poskládané, nepřátele i pasti jinak rozmístěni, takže pokaždé čeká tak trochu originální dobrodružství, na které se nemůžete připravit. Musím ale říci, že hra obsahuje několik částí, podíváte se nejen do hradu, ale i do jeho sklepeních, případně lesu vedle, takže i v tomto je dost rozmanitá. Náhodně generovaný svět každopádně dopomáhá hlavně znovuhratelnosti, ale na druhou stranu se i kolikrát stane, že hra hrad vygeneruje tím nejtěžším možným způsobem, takže cesta končí už po několika desítkách vteřin, zvláště když má hrdina méně života. Když už jsem zmínil hrdinu, tak i ten má hodně vliv na herní prostředí. Někdy totiž blbě vidí, takže ani vy moc dobře nevidíte, případně hrdina je barvoslepý nebo má přehození vidění, takže se obraz přetočí a běháte jakoby po stropě, což se promítne i do ovládání.

Ani ale třeba dvacátá nebo padesátá smrt tolik nefrustruje, protože Rogue Legacy má v tomto hodně návykovou hratelnost se zběsilým tempem, a vždy se budete chtít pokoušet dojít co nejdál. Hra navíc není zase tak krutá v tom, že pokud byste porazili bosse, našli svitek nebo další předměty, a museli byste po smrti vše začít dělat znovu. Pokud bosse sejmete nebo něco najdete, vše se uloží a vždy pokračujete dál s novým hrdinou, takže v tomto je alespoň hra férová, navíc dokáže hráče za dobrou pasáž náležitě peněžně odměnit. Vše je pochopitelně velká dřina, ale vývojáři neházejí hráči zbytečně klacky pod nohy, aby ho frustrovali, čemuž dopomáhá i povedené ovládání, na které si zvyknete po několika minutách. Jen bych možná doporučil ovládat pohyb hrdiny přes D-pad, protože přes analogovou páčku někdy nezareagoval tak, jak bych si přál.

Vývojáři z Cellar Door Games se netají tím, že mají rádi klasické retro kousky, a to je vidět i na vizuálním zpracování hry Rogue Legacy, která je do retro grafiky stylizována. Musím říci, že toto rozhodnutí vývojářů slaví úspěch, protože na hru se po celou dobu dobře dívá, navíc takto jednoduchá grafika pomáhá přehlednosti a nic nepůsobí přeplácaně a po čase kýčovitě, jako tomu je u některých jiných her. Protože Rogue Legacy staví na jednoduché grafice, vše se hýbe velmi svižně, krátké jsou i nahrávací časy, takže s optimalizací si dali vývojáři práci, což je i vidět na stabilitě. Během testování mi hra nespadl ani jiným způsobem nezlobila. Pochvalu si vývojáři zaslouží i za osmibitový minimalistický soundtrack, obsahující několik chytlavých melodií, které parádně dotvářejí atmosféru.

Ačkoliv mnozí z vás se podívají na první obrázek, a u něj to asi i skončí, faktem je, že Rogue Legacy je naprosto výborná RPG plošinovka, která má neskutečně návykovou hratelnost, vypiplaný herní systém a nádhernou retro grafiku s modernějšími prvky, díky čemuž vás udrží u sebe i po desítky hodin. Jen těžko byste v současnosti hledali na PlayStation konzolích novou hardcore hru, která by dokázala tolik zabavit, jako právě Rogue Legacy.