Kirby and the Rainbow Curse vychází exkluzivně pro Nintendo Wii U

Hned na začátku musím říci, že Kirby and the Rainbow Curse nemá prakticky žádnou zápletku, kterou byste sledovali, pokud nepočítám klasické skákání po levelech a záchranu nejen hlavního hrdiny před dotěrnými protivníky. To ovšem nevadí, protože hry od Nintenda nikdy na příběhu a filmovém pojetí nestavěly, vše vynahrazovaly jinými přednostmi. Každopádně novinka pro Wii U by se dala považovat za jakéhosi duchovního nástupce výborného Kirby: Canvas Curse, který vyšel před zhruba deseti lety pro kapesní konzoli Nintendo DS. V ní hlavního hrdinu rovněž přímo neovládáte, ale vždy mu vytváříte cestu pomocí lana, kterou se následně vydá. Podle předchozí věty je jasné, že hra Kirby and the Rainbow Curse je přímo stavěna pro dotykový displej Wii U gamepadu, přes který ji po celou dobu ovládáte. Ovládání jako takové funguje po většinu času dobře, hlavní hrdina se kutálí tam, kam mu nakreslíte, jen občas bych řekl, že displej úplně nezareaguje přesně, ale těchto momentů naštěstí moc není, navíc žádný mě nestál život. On totiž Kirby and the Rainbow Curse není na rozdíl od jiných hardcore plošinovek od Nintenda tolik náchylný na přesnost.

Ačkoliv hlavního hrdinu přímo neovládáte, pořád jde o velmi silnou plošinovku se spoustou překážek, nepřátel a dalších nástrah, které musíte postupně zdolávat, což kolikrát není vůbec jednoduché, zvláště když na mnohé vždy potřebujete jinačí taktiku. To je ostatně dobře, protože právě rozmanitost Kirby and the Rainbow Curse hodně pomáhá, a to nejen co se týče herních mechanismů, sem tam totiž změníte podobu, ale i prostředí. Pokud jste hráli nějakou tu plošinovku od Nintenda nebo předchozí díly Kirbyho, asi vás skladba moc nepřekvapí, protože je tu klasické lesní prostředí, podíváte se i na poušť nebo do vzduchu či sopky, ale co je velmi kvalitní, je design, který navíc kolikrát nemá jen jednu nalajnovanou cestičku, ale i postraní chodby, které se vyplatí prozkoumávat. Jediné, co bych možná trochu vyčetl levelům, tak někdy jsou až příliš dlouhé, pro rychlejší tempo měly být o něco kratší, což platí hlavně v první polovině, která je trochu ospalejší.

Hlavní hrdina Kirby se musí postavit řadě protivníků, které kolikrát pošle na onen svět speciálním rozběhem. Občas protivníci vyžadují trochu odlišnou strategii k pokoření, což hlavně platí o bossech. Na nich je fajn, že vždy vyžadují jinou strategii k poražení a kolikrát hlavního hrdinu proženou, občas jsem i vzteky chtěl hodit ovladač do zdi, ale co se mi nelíbilo, tak je fakt, že pokud jste už nějakého toho Kirbyho hráli, nenajdete zde žádného vyloženě nového hlavního protivníka. Už v prvním světě potkáte klasický strom, který se navíc v polovině objeví znovu, jen v silnější podobě, takže se bossové i lehce opakují. To určitě není moc dobře, zde mohlo být Nintendo odvážnější a připravit nějaké nové bosse, které by fanoušci určitě ocenili. Abych se ale dostal na pozitivní vlnu, tak ačkoliv vypadá Kirby and the Rainbow Curse celkem jednoduše, rozhodně se nejedná o tu nejlehčí plošinovku, hraní je kolikrát slušná výzva, a tak to má ostatně být. Zkušenější hráči sice nebudou mít velké problémy, ale i oni sem tam se snažit prostě budou muset. Hra nic zadarmo nedá.

Dohrání Kirby and the Rainbow Curse nebude dělat zkušenějším hráčům moc velké problémy. Hrou se dá projet za zhruba šest až sedm hodin, což je docela málo, naštěstí Nintendo toto kompenzuje nižší cenou. Během této herní doby ovšem nemáte šanci vše vysbírat. Kirby and the Rainbow Curse má docela dost sběratelských předmětů ukrytých ve skrytých chodbách či levelech, nyní mluvím hlavně o nejrůznějších figurkách, které si můžete později prohlížet v menu a přečíst si o nich nějaké ty zajímavé informace, ale také můžete vysbírat speciální stránky deníčku, případně si odemknout celý soundtrack, který tak následně můžete poslouchat samostatně. Musím říci, že sběratelské předměty zní fajn, ale ony ve výsledku zase tak moc velkou motivací pokračovat v hraní nejsou, zvláště když soundtrack se odemkne prakticky celý po dohrání. Znovuhtatelnost tedy moc velká není, ale naštěstí je tu Challenge režim, v němž se dají nahrát další hodiny. V něm máte spoustu krátkých výzev, většinou časově omezených, v nichž jde o vysbírání dalších truhel s bonusy. Musím říci, že ačkoliv jsem tomuto režimu moc na začátku nevěřil, nakonec si mě získal a rád jsem mnohé výzvy splnil a k některým se i vracel. Navíc hra obsahuje i slušný kooperativní režim pro čtyři hráče, v němž se dá dobře vyblbnout s kamarády. Nemusíte se tedy bát, že byste za své peníze nedostali adekvátní obsah.

Co Nintendo určitě umí, tak jsou vždy nádherné stylizace. Už jsme tu měli plošinovky na různé způsoby, od těch klasických až po bavlněné světy, nyní došlo na modelínu. Ta nejen, že nabízí spoustu nových herních možností, ale celý svět postavený z modelíny vypadá moc pěkně, všude jsou oku lahodící detaily, tady prostě bude muset být spokojen každý fanoušek plošinovek. Nintendo ukazuje, že u her je kolikrát nejdůležitější hlavně stylizace, kterou trumfne i hry s daleko pokročilejším technickým zpracováním na výkonnějších konzolích. Nintendo u svých plošinovek vždy mělo i výborný soundtrack a Kirby and the Rainbow Curse je toho důkazem. Fanoušci série samozřejmě poznají několik starších melodií, ale vývojáři nahráli i spoustu nových, které se pěkně poslouchají a to i samostatně, možnost máte díky bonusům, jak jsem zmínil výše. Velmi kvalitní je i samotné ozvučení, takže ani zde nemám moc věcí, co bych mohl vytknout.

Ačkoliv jsem z prvních dojmů moc nadšený nebyl, Kirby and the Rainbow Curse je ve výsledku příjemnou plošinovkou, která se dobře hraje, má několik zajímavých nápadů a pěkné vizuální pozlátko spolu s povedeným soundtrackem. Škoda jen, že hlavní část skončí do nějakých osmi hodin a znovuhratelnost není zrovna velká, hodnocení mohlo být ještě vyšší. I tak je ovšem Kirby and the Rainbow Curse další povedenou plošinovkou pro konzoli Wii U, kterou byste měli mít ve sbírce.