Lákadlem dnešních her a i nyní recenzovaného titulu od studia Kylotonn je příběh, který se točí výhradně okolo křížové výpravy a kletby, která je uvalena na hlavního hrdinu Denze a jeho společníka Estebana. Stejně jako třeba v Hunted: Demons Forge vás i zde díky této skutečnosti doprovází celou hrou druhá postava. Příběh je určitě zajímavý, alespoň na první zahrání, ale má i několik hluchých místeček. Celkem máme k dispozici 5 kapitol, ve kterých je ukryto docela dost misí, díky čemuž je celková doba hraní kolem 12-15 hodin. Na dnešní hry je to jistě nadprůměr. Za délku hry vývojáře chválím. Teď trochu k samotným kapitolám. Ty vás zavedou na místa, jako je třeba chorvatský hrad Zara, Konstantinopole a dokonce se podíváte i na Keraku. Jak jste mohli poznat, lokace jsou různorodé a dobře se střídají. Někdy zdoláváte pomocí beranidla hradby a bránu, jinde balistou odstřelujete věže s lučištníky a následně se chopíte jakéhosi pojízdného štítu a jdete přes most na zteč. Možnost vyzkoušet si různé středověké stroje je vítaným zpestřením během hraní.

Jak jsem nakousl v předchozím odstavci, k dispozici je celou hru NPC postava. Pro vlky samotáře je to počítačem ovládaný bojovník s mečem, který nejednou přiloží ruku k dílu. Pro hráče, kteří mají rádi hraní po internetu je tu možnost kooperace. Tudíž jde celou hru projít ve dvou hráčích. Ostatně na tuto možnost hra sází, protože inteligence AI nepřátel i spolubojovníka je vcelku slabá. Občas nepřítel provede protiútok, nebo odrazí meč mířící na jeho hlavu, ale to je tak vše. Většinu času čeká, až přijdete a setnete mu hlavu. Ukázkovým příkladem jsou lučištníci, kteří stojí na svých místech a poslušně se nechávají zasáhnout šípem. Nějaká taktika je jim cizí a to už vůbec nemluvím o přemístění. Nepřátelé spoléhají spíše na to, že vás udolají počtem. Tady by se určitě hodilo nějaké zlepšení.

Na čem by měl The Cursed Crusade stavět, je určitě soubojový systém a zbraně. Světe div se, docela se povedl a rozhodně patří k přednostem tohoto titulu. Krytí, sekání, odrážení…to vše je tu k dispozici. Vývojáři do hry zakomponovali 90 rozličných komb. Podotýkám ale, že ne všechny komba využijete. Většinou se totiž omezíte na pár komb, která zaručeně fungují. Dále máme 130 kousků historií inspirovaných zbraní. A variací je opravdu hodně. Sekery, palcáty, kladiva, meče, štíty, pavézy, halapartny, kopí, luk, kuš…to vše je dovoleno různě kombinovat, abyste nepřítele poslali ke všem rohatým. Stejně důležité jako zbraně je i brnění. Ve hře je několik variací nepřátel, které mají rozdílně brnění. Záleží tady, kam nepřítele zasáhnete. Někde neprorazíte nepřítelovu danou část, jindy je ale chráněn asi jako kojenec po porodu.

Ruku v ruce jde s tímto i opotřebení zbraní. To je tady docela reálně provedeno. Čím více budete bušit do nepřítelovi helmice, tím více se vaše zbraň poškodí, až se nakonec zlomí a pak to vypadá, jako když spíš trestáte neposlušného kluka ránami na zadek, než že chcete zabít nepřítele. Naštěstí je vždy po ruce nějaký ten válející se meč nebo sekera, a tak není problém výzbroj pravidelně měnit. U sebe můžete nést těžkou zbraň – obouruční meče, sekery, nebo oštěpy. Pak máte ve výzbroji lehké zbraně, nejčastěji bojujete s každou zbraní v jedné ruce. Dále je možno mít u sebe i štít a kuš, případně luk. Ty se hodí na vzdálené nepřátele, těm stačí jedna rána. To se mi také líbí, nemusím vysázet 10 šípů na jednoho lučištníka. Zbraně nemá hráč jen na parádu, proto vývojáři zakomponovali do hry velké množství brutal killů. Mnohdy až člověk kouká, jak se tenkrát dovedli lidé rubat. Hektolitry krve brázdí bojiště, a tak se není čemu divit, že hra je určená pro hráče 18+.

Co v takovéto hře nesmí chybět, to je vylepšování schopností. Jak sem psal, ke každé variací zbraní, zde máte i patřičné vylepšení. Jde o nová komba. Strom vylepšení je dobrý. Za mise získáváme tzv. Victorious points, ty se používají k zakoupení komb. Dále vylepšujeme samotné schopnosti jako je třeba síla, brnění, ovládání zbraní atd. K dispozici je i 5 kouzel. Menu vylepšení je přehledné a hráč se v něm snadno zorientuje.

Ve hře se setkáme i s cursed modem. Přirovnal bych ho k Titan modu v God of War. Nahozením získáme rychlost a sílu, takže vojáci padají jak opilci ze stolů. To je právě ta kletba, o kterou celou hru běží. Velké používání kletby bohužel vede k poškození zdraví, tak nezůstávat v tomto modu moc dlouho. Ale slouží i k probourávání stěn, zabíjení duší a během hraní se vyskytnou i takové Intermezza, ve kterém budete bojovat se samotnou Smrtí. Ta se vás celou hru snaží dostat. Pokut je zranění moc velké, Smrt si pro vás přijde. Díky pár kouzlům, který se dají použít pouze v cursed modu, je možnost jí na čas zahnat a tím zvýšit šanci, že přijde kamarád a pomůže znovu na nohy.

Bohužel co tuto hru kazí, to je velká přítomnost bugů. Na grafické bugy při brutal kombech si ještě člověk zvykne, ale když zničehonic zmizí spolubojovník a na vás jde 15 nepřátel, to už je horší. Na celé hratelnosti to ubírá a mnohdy to vyvolá špatnou náladu. Objevil se párkrát i bug, který znemožňoval dohrání mise. Tady pomůže jen restart a považte přátelé, nejsou zde checkpointy. Smrt zde znamená, že jedete misi od začátku. Toto mohli vývojáři dotáhnout do konce. Ono, když těsně před koncem zemřu, tak to vyvolá nával sprostých slov, za která by se nemusela stydět ani kdejaká postavička ze South Parku.

Po pár hodinách hraní se bohužel dostaví i i stereotyp. Prakticky jde jen o to, vysekat danou oblast a jít dál. Říkáte si, že o to v žánru hack n slash jde, ale když na vás po xsté půjdou ti stejní bojovníci (rozdíl je pouze v brnění), tak vám dojde, o čem mluvím. Tvůrci se proti tomu snaží bránit lokacemi. O těch už jsem psal výše a nemám jim co vytknout. I objevování dalších bojových stylů a různých kombinací zbraní drží hráče u obrazovek, jak to jen jde.

Co bych dále hře vytkl, je přespříliš dialogů. Ono je hezké, že se vývojáři snaží co nejvíce přiblížit příběh, ale když filmeček před kapitolou trvá více než 5 minut, navíc nic moc neřekne, tak je to nuda. To stejné je u misí. Než se postavy vypovídají, tak si stihnete uvařit i večeři. Jak se říká, méně je někdy více, tak zde to platí dvojnásob. Netuším, jestli to mělo unudit, či navnadit na další hraní, ale určitě by filmečky měly být o hodně kratší. Pak se hráč přistihne, jak překlekává tyto okna, aby mohl dál hrát.

Co se týká grafického zpracování středověkého světa, to se mi moc líbilo. Lokace jsou vyvedeny do nejmenšího detailu a působí reálným dojmem. Taktéž postavy vypadají hezky. Občas se vyskytne nějaký menší bug, ale není to nic, co by se nedalo přežít. Snímky neklesají ani v těch největších bitkách a nezaznamenal jsem žádný tearing, což je určitě pozitivum. Za zvukovou stránku musím vývojářům vyseknout pochvalu. Zvuky jsou zde na výborné úrovni. Dabing je rovněž dobrý, řinčení zbraní a sténání nepřátel je pěkně vyvedeno. Taktéž hudba, která provází během hraní, tvoří povedenou kulisu. Tady není co vytýkat.

Celkově mě hra bavila svojí rozmanitostí. Zbraně, lokace, kooperace, soubojový systém a příběh jsou hlavní lákadla této hry. Bohužel ke dnu jí stahují bugy, přespříliš dialogů a po nějakém čase i stereotyp, který začne nudit. Je to škoda, protože jinak by šlo o povedenou rubačku, kterou bych vám mohl doporučit, takhle musím váhat. Z trailerů vypadala hra výborně, v reálu působí jako celek jen lehce nadprůměrně.