Na rozdíl od prvního dílu, kde jste se coby hráči snažili zamezit ruské tajné službě přístup k atomové bombě, ve dvojce jde o zbraň trochu jinou. V2 totiž neodkazuje pouze na druhý díl, nýbrž nám napovídá směr našeho snažení. Coby americký odstřelovač se snažíte najít a zničit německé rakety V2, které chtějí nacisti použít ke zvratu války. Příběh je tedy trošku klišé, nicméně neurazí a nejednou se přistihnete v očekávání, jak tato hra vlastně skončí.

Ve Sniper Elite V2 nejde ani tak o příběh, jako o jeho průběh. Náš sniper se proplétá bojem mezi německou a ruskou armádou, přičemž nešetří ani jednu stranu, aby dosáhl svého cíle. Jde tedy o stealth hru, mixnutou střílečkou. Většinu času se budete snažit nepozorovaně dostat za svým cílem, což se vám nejednou nepodaří. Ono moc taktiky na jednu stranu škodí a tak neváhám při hraní vzít do ruky Thompson a pokropit nepřítele účinnou palbou ze samopalu. Nicméně tento styl nejde užít vždy. Často jsem narazil na pasáže, kde bylo nutno se pohybovat skrytě. A nejednou jsem opakoval checkpoint, protože jsem danou tichou pasáž nezvládl. Ale zas na druhou stranu, čím víc to člověk kazí, tím víc se učí. Ve finále jsem tedy těch 10 misí + prolog prošel za nějakých 8 hodinek. Na dnešní dobu velmi dobrá herní doba, která se ještě může protáhnout opakovaným hraním. Tato hra je navíc jedna z těch, kterou si rádi projdete znovu.

Hlavním tahákem Sniper Elite V2 je bullet time. Odstřelování je vaším denním chlebem a tudíž je nutno si ho užít. Záleží na obtížnosti a kvalitě vašeho umění. Na easy totiž trefíte na 1 km i krysu, na Normal už je to složitější, nicméně při zadržení dechu vám hra umožní takovou podporu a ukáže vám, kam váš náboj poletí. Na Hard už jsme všichni praví odstřelovači. Musíme tudíž počítat s balistikou, větrem, pohybem nepřítele a dalšími atributy. Odstřelování se stává náročnější a hráč o hodně zkušenější. Nyní k samotnému bullet timu. Při zásahu hra ukáže, jak dobrý váš zásah byl. Občas se jen zpomalí čas a je umožněno sledovat zásah, jindy vám je při vynikajícím odstřelování umožněno sledovat vnitřní zranění. Přirovnal vymoženost bych přirovnal Mortal Kombatu a jeho X-Ray útokům. Při zásahu vidíte, jak velké zranění způsobila kulka vystřelená z hlavně. Nejednou jsem fascinovaně koukal, jak kulka trhá plíce či jiný životně důležitý orgán. Hráč tak získá představu o tom, jak účinná je odstřelovací puška.

Co se týká vybavení snipera, to je obsaženo více než dostatečně. Ve hře se dostanete ke třem puškám - americká Springfield, ruská Mosing-Nagat a němeský Gehewr. Každá z těchto pušek má svoje pro a proti a mě se kupříkladu nejlépe střílelo z Mosing-Nagat. Dále jakožto sniper máte k dispozici samopal Thompson, ale nic vám nebrání vypůjčit si od nepřátel třeba PPsh-40 či MP40. Výbava obsahuje i pistoli s tlumičem, pro tichou eliminaci nepřátel z blízkosti. Také má sniper u sebe různé miny, nástražné pasti, granáty či kameny.

Hra nabízí dvojí způsob boje. Jeden je stealth odstřelování, kdy si cíle pečlivě vybíráte a snažíte se je pokud možno eliminovat tak, aby vás nikdo neobjevil. Tento způsob je účinný, jestliže se proplétáte válkou zdevastovaným Berlínem. Kdejaký ten rozbořený dům vám může poskytnout dostatečný úkryt. Druhý je Rambo styl, který zde bohužel není vůbec efektivní. Nepřítel totiž skvěle míří a pálí z blízka i dálky s cílem vás zabít. Taktéž je důležité prohledávat mrtvoly, protože tak získáte důležité věci pro postup hrou. Ať už jde o náboje či nějaké pasti, ne vždy je totiž na blízku bedýnka s náboji. Dále je možno mrtvoly přenášet a zabránit tak odhalení jiným vojákem. Když totiž nepřítel zpozoruje padlého druha, okamžitě uvědomí ostatní a ti po vás začnou pátrat. Umělá inteligence vojáků je vůbec jedna z těch lepších. Efektivně se doplňují, přemísťují, střílí ba i odnášejí raněné z bojiště. Odstřelovači se tak velmi obtížně hledají a otravují člověku život. Na druhou stranu párkrát se mi stalo, že se nepřítel zadrhnul o kousek čouhající cihly, či hřebík.

Lokace ve sniperovi jsem si náležitě užíval. Ono rozbombardovaný Berlín se nevidí často. K dispozici je velké množství oken, baráků, zničených aut či tanků a to všechno poskytuje dostatečný úkryt. Sice si možná říkáte, že stále stejné prostředí musí nudit. Opak je ale pravdou, protože level design navozuje dobrou atmosféru válečného bojiště a jen tak se nepřejí.

Hra obsahuje i povedený kooperační režim. Nabízí projít kampaň ve dvou hráčích, což je sice výborné, na druhou stranu však nedostane hráč kýženou odměnu ve formě trofefe či achievementu za obtížnost Hard. Pakliže jste lovci trofejí či ajchů, musíte kampaň projít sami. Dále jsou zde klasické vlny nepřátel na způsob Hordy z Gears of War, přičemž se nejenom zvyšuje počet vojáků v každé vlně, ale berou si na pomoc i techniku. V tomto modu je nemilé, že čas mezi vlnami je sakra krátký. Tudíž na obnovení nábojů je nějakých 10 vteřin a ono slézt z dobrého sniperovacího místa, doběhnout do středu mapy a pak zpět, zabere cirka minutu a vy pak kličkujete mezi kulkami ve snaze dostat se do bezpečí.

Dalším modem je Overwatch, kdy jeden z hráčů odstřeluje a druhý plní úkoly pěšáka. Tady už je spolupráce hodně nutná. Pěšák označuje nepřátele a sniper je eliminuje se smrtící přesností. Pěšák pak umístí nějakou tu výbušninu, ukradne klíče a jiné věcičky. Sniper ho kryje a vzájemná domluva je zde na denním pořádku. Tento mod mě hodně bavil a je škoda, že 3 mapy se projdou za cca hodinku. Posledním Mode je Bombing Run. Hráči jsou vrženi za nepřátelské linie a jejich jediným cílem je uniknout. Na to ale potřebují součástky do letadla, džípu nebo tanku. Ty jsou roztroušeny různě po mapě a je všem jasné, že neleží jen tak. Vždycky je hlídá pár vojáku a i zde doporučuju nenápadné odstranění. Jinak riskujete, že jich naběhne najednou 20 a mise se nezdaří. Při posledních dvou součástkách se navíc spustí odpočítávání, takže máte 5 minut na dokončení. V tomto modu jsou taktéž 3 mapy a jedna mise se dá dokončit za 10 minut. Stačí dobrý spoluhráč a muška. Je jen škoda, že ve všech modech není vícero map. K dokonalosti zde chybí jen krůček.

Grafika je na velmi slušné úrovni. Berlín je znázorněn na jedničku, nepřátelé taktéž. Tady je znát kus poctivé práce, kterou vývojáři na hře udělali. Zkrátka co se grafiky týče, máte pocit, že jste skutečně na konci 2. světové války. Během hraní jsem nezaznamenal žádný zásek či tearing (hráno na xboxu 360), což jen slouží vývojářům ke cti. Zvuky patří k těm lepší, co ve hrách vídáme. Dabing odstřelovače i vojáků je na skvělé úrovni. Zbraně mají svůj charakteristický zvuk. Nejsou to nějaké plivátka. Vzdálené zvuky sirén, či bombardování jen podkreslují již tak vynikající atmosféru hry, kterou jsem si coby hráč, náležitě vychutnával.

Od Sniper Elite V2 jsem nečekal nic, tak trochu byl cítit další průser, ale výsledek je velké překvapení. Investice do této hry nebudete litovat a po zahrání se mnou zajisté budete souhlasit, jaká to je povedená hra pro ty, kteří se rádi někde zakempí a poté čekají na vhodnou chvíli pro vystřelení kulky. Když si tak sečtu odstřelování, válkou zmrzačený Berlín, příběh, atmosféru, umělou inteligenci vojáků i kooperaci, je pro mě Sniper Elite V2 jedním z letošních příjemných překvapení.