Item: Rochard
Rating: 7
Author: Konzolista.cz

Když se utvoří nové studio, nejčastěji v něm vývojáři začínají s menšími projekty, které jim ve většině případech vydělají na něco většího. Přesně takto se pokoušejí prorazit vývojáři ze studia Recoil Games, kteří nyní vydali svoji první hru s prostým názvem Rochard. Na originalitu si rozhodně nehraje, hlavní hrdina dost připomíná obtloustlého Maria, jen je tedy jeho příběh zasazen do vesmíru. Je Rochard hrou, o kterou by měla zavadit vaše peněženka nebo jde o naprostou zbytečnost, které je třeba se vyhnout?

V dnešní době všelijakých 3D her je určitě dobře, že vývojáři nezapomněli na klasické 2D plošinovky. Ty byly v módě před dvaceti lety a soudit dle prodejů tohoto žánru, jsou populární i dnes. Novým přírůstkem do tohoto populárního žánru je právě Rochard, který stejně jako Mario a další hrdinové staví především na hratelnosti a příběh je jen jako takové pozlátko. I když je tedy nutné říci, že o něco více uhlazenější, protože příběh je určitě na první hraní docela zajímavý. Hlavním hrdinou je trochu obtloustlý chlapík jménem John Rochard, který pracuje v obrovské vesmírné těžební společnosti Skyrig. Spíše patří k těm horším pracovníkům, kteří většinou práci kazí, ale jednou se rozhodne svoji reputaci napravit, a ejhle, hned je z toho jeho dobrodružství meziplanetárních rozměrů. Během dolování totiž najde záhadnou mimozemskou stavbu a vše se začne kazit ještě více. No a samozřejmě od tohoto okamžiku je John Rochard jediným, kdo může všechny tyto problémy vyřešit. Příběh je hodně lineární a na nějaké zvraty tu není místo. Co ale určitě vadí více, je, že na konci ztrácí, ale to je tak trochu dáno i něčím jiným, k čemu se ještě dostaneme. Rochard si od začátku do konce na nic nehraje, a je to rozhodně dobře. Jde totiž o naprosto normální plošinovku, ovšem s několika zajímavými nápady, které vývojáři čerpali ze spousty jiných her. Chodíte tak z místnosti do místnosti, likvidujete protivníky a překonáváte řadu překážek, které provětrají vaše odumírající mozkové buňky. Co je neocenitelnou pomůckou během hraní, tak je věcička G-Litter. Tu samozřejmě používáte jako samopal, ale i jako antigravitační zbraň, kterou si přisouváte objekty jako bedny, různé spínače a další. Dokonce je možné si krabici zbraní přisunout a poté ji vystřelit na nebohého nepřítele, který se bezvládně svalí na zem. Nejvíce ale tuto věcičku oceníte při řešení nejrůznějších hádanek, které jsou ale mnohdy velmi jednoduché a překonáte je během několika minut. To je ale na druhou stranu i dobře, protože hra tak dobře odsýpá a zbytečně hráče nezdržuje. U tohoto by si mohli vzít příklad všichni vývojáři. Zde je ale vidět, že Rocharda dělali hodně velcí hráči. Ačkoliv hádanky jsou jednoduché a pochopí je i cvičená opice, umírat budete docela často. Ať už je to díky všude přítomným pastím, tak i nepřátelům, kteří po vás začnou hned pálit. To by samozřejmě nebyl problém, jen kdyby hlavní hrdina vydržel více než pár střel. Je tak nutné si dobře rozmyslet danou situaci, protože prosté naběhnutí do klubka nepřátel se rovná sebevraždě. Občas takové situace můžete řešit několika způsoby. Samozřejmě ten první je naběhnout a střílet. Pak už záleží jen na vašem štěstí. Nejlepší ale je využívat i ostatní předměty, které během cesty najdete a samozřejmě i prostředí. Občas se kolem válejí bomby, které můžete na nepřátele házet nebo rovněž je jde obcházet. Můžete třeba vyskočit na vyšší patro a poté je v klidu sundat. Zdraví, stejně tak G-Litter si během hraní vylepšujete, takže později nestřílí jen normální náboje, ale třeba i granáty. Prostředí Rochardu je trošinku jednotvárné, a je jedno, jestli se budete nacházet na začátku nebo na konci. Většina levelů vypadá pořád stejně, což vede později k hodně velkému stereotypu. Na konci prakticky už jen dohráváte z povinnosti, navíc v tento důležitý moment nepomůže ani příběh. Je to docela škoda. Naštěstí alespoň svoji promyšleností jsou levely docela dobře stavěné. Pokud nebudete spěchat a budete si chtít Rocharda co nejvíce užít a vysbírat všechny skryté sběratelské předměty, připravte si tak 5-7 hodin, což není vůbec špatné. Na znovuhratelnost to ale moc nevidím. Co je ale nutné pochválit, je ovládání, které funguje na jedničku, a nemám k němu žádnou výtku. Vývojáři z Recoil Games postavili svoji první hru na free verzi Unity Engine. Po tomto oznámení jsem se trochu bál, jak hra bude ve výsledku vypadat, ale nakonec není po vizuální stránce vůbec marná. Právě naopak. Je velmi pěkná a zvláště některé lokace vypadají opravdu náramně. Škoda jen, že občas nepříjemně zazlobí framerate, ale jsou to momenty, které spočítáte na prstech jedné ruky. To hudební stránka je více než povedená, dokonce za ní stojí klávesák finské kapely Poets of the Fall Markus Kaarlonen. Co se mi navíc hodně líbilo, tak byl dabing, který je velmi povedený a dává zapomenout na malý rozpočet, který hra jinak má. Hlavnímu hrdinovi dokonce propůjčil hlas Jon St. John, který namluvil populární postavičku Duke Nukem. Recoil Games se za svojí první hru nemusí vůbec stydět. Dobře se hraje, je pěkná, má dobrý hudební doprovod i dabing, jen tedy konec je trošinku odfláknutej a Rochard tak ztrácí na síle. Rozhodně jde ale o hru, za kterou se nemusíte bát utratit peníze, protože zábavu nabízí na několik večerů a to se počítá.