Mercury Hg je v základu opravdu prostou plošinovkou, ve které je cílem dostat se z bodu A do bodu B. Levou páčkou ovládáte náklon plošinek a tím posouváte kapku rtuti, kterou se musíte přes občas i docela složitý labyrint dostat do cíle. Samozřejmě problém je v tom, že nesmíte plošinku naklonit zase moc, protože vám jinak kapka spadne z plošinky a můžete začínat znovu. Tímto Mercury Hg dost připomíná třeba sérii Monkey Ball. Dobré je, že rtuť se může po úrovni ztrácet a do cíle stačí dostat jen malou část z toho, co vám bude na začátku dáno. Jen samozřejmě nemůžete počítat, že vám bude ve výsledku napočítáno skvělé skóre. Stejně jako ve hře de Blob, občas budete muset rtuťovou kapku obarvit a někdy i míchat barvy, abyste dosáhli té, kterou potřebujete pro postup dál.

Co je třeba zmínit, je skvělý design jednotlivých levelů, ve kterých se budete pohybovat. Je jen škoda, že všechny jsou docela snadné na překonání a nezaberou vám tak hodně času, jak byste asi čekali. Samozřejmě, můžete si čas prodloužit plněním vedlejších úkolů, jako je sbírání všech atomů. Je škoda, že vývojáři nepřipravili těžší levely a nějaké složitější hádanky, které byly v původních dílech na PSP. Dokonce tu nenajdete ani žádné nepřátele a teplotní hádanky, u kterých nejeden hráč rozbil svoje PSPčko. Doufám tak, že těžší úrovně přinese nějaký budoucí DLC přídavek, na který jsou už připravené i trofeje a dokonce i políčka v hlavním režimu.

Hlavní režim má zhruba šedesát levelů na překonání. Vzhledem ke zmíněné lehkosti to není zase tak velký počet, jak by se mohlo zdát. Naštěstí si můžete prodloužit čas odemykáním bonusových levelů a plnění dalších výzev, které na vás čekají za dobře zvládnuté hlavní levely. Z oněch vedlejších režimů se mi nejvíce líbily bonusové levely, ve kterých musíte po úrovni sbírat ampulky s rtutí, aby vaše kapka nabobtnala do větší velikosti, přičemž nesmíte ztratit ani kousek, jinak level končí. Challenge režim vám pak dává spoustu úkolů, jako je dokončení úrovně do určitého času, přičemž se dělí na několik částí. Motivaci hrát levely neustále dokola pro lepší výsledek vám dodávají žebříčky nejlepších hráčů, které se vám zobrazí vždy na konci dané úrovně.

Z přiložených obrázků asi nejvíce poznáte, jak Mercury Hg vypadá. Grafika je čistě funkční, ačkoliv občas se objeví nějaký ten pěkný efekt, ale určitě vás neohromí jako jiné hry. K technickým parametrům jen dodám, že hra běží ve full HD a to velmi svižně. S problémy v tomto směru se setkávat nebudete. Hudební stránka je na tom podobně co grafika. Má jen navodit určitý rytmus, abyste hru dohráli.

Než recenzi ukončím, tak ještě zmíním podporu pohybového ovládání skrze senzor SIXAXIS. To se musí nejprve aktivovat, přičemž poté náklon plošinek ovládáte jen pomocí naklánění Playstation 3 ovladače. Z dojmů se zdá, že ovládání je docela přesné a citlivé, takže se hra i docela dobře tímto způsobem ovládá. Je ale samozřejmostí, že nejprve je nutné si zvyknout na citlivost náklonu, případně si ji nastavit. Jinak vám bude kulička rtuti padat z plošinky rychleji, než se vůbec v úrovni zorientujete.

Mercury Hg je chytlavou puzzle hrou, která vám poskytne za malý peníz vynikající zábavu. Je jen škoda, že toho nabízí docela málo a hlavní režim se dá prakticky projít na jedno posezení. I tak ale za necelých 5 euro nebo 400 MS bodů se vyplatí do hry investovat. Trofeje hned všechny nezískáte a navíc už nyní vývojáři slibují minimálně dva DLC balíčky, které hraní do budoucna prodlouží. Pokud tak hledáte něco na odreagování, jste u Mercury Hg na správné adrese.