Kid Icarus vždycky stavěl na řecké mytologii a jinak tomu není ani u nejnovějšího dílu Uprising. I nyní se chopíte malého andílka Pita, který musí zachránit svět před zlou Medůzou a jejími přisluhovači. Tedy, alespoň na začátku se to tak zdá, ale jak později zjistíte, nacházejí se ve světě daleko horší bytosti/bohové s ještě šílenějšími plány. To bych ale prozrazoval příliš mnoho, protože je nejlepší si všechny velké zvraty prožít na vlastní kůži. Příběh je určitě dobře napsán, dokonce má i velmi zábavné dialogy s nejedním vtípkem. Příběh je jedním z faktorů, který vás u hry udrží od začátku do konce, protože určitě bude každého zajímat, jestli se Pit se všemi nástrahami dokáže vypořádat i nyní. A nebude to krátká cesta, protože Uprising má celkem 25 kapitol. Než je dohrajete, rezervujte si minimálně 15 hodin času, což je na kapesní hru nadprůměr. Rovněž vám ale zaručuji, že i po dohrání je co odhalovat, takže se herní doba ještě natáhne.

Nintendo si chce se svojí novou kapesní konzolí získat všechny typy hráčů, i ty, kteří mají rádi akční hry. Nebálo se tak trochu zariskovat a z Kid Icarus udělalo čistě akční hru, kde skákací pasáže občas jsou, ale převládá akce, akce a zase jen akce. Výsledek může být pro někoho menším šokem, ale když se ponoříte do tajů, zjistíte, že je tu dobře namíchaný koktejl hratelnosti. Každý z 25 levelů by se dal rozdělit na tři menší části. První částí je létání v oblacích a likvidování nepřátel. Jde o klasickou arkádovou akční hru, v níž musíte postupně zničit vše, co se objeví na obrazovce. Druhá část je normální střílečka, v níž likvidujete nepřátele na zemi. Třetí část každého levelu tvoří souboj s bossem. Tyto finální souboje se obzvláště povedly a patří k tomu nejlepšímu, co nový Kid Icarus nabízí.

Na začátku se může zdát, že pořád stejná skladba levelů může časem omrzet, ale opak je pravdou. Díky neustále zábavné hratelnosti máte chuť pokračovat v hraní, k čemuž dopomáhá i mistrně zvládnutý level design. Kolikrát se před vámi objeví nějaká ta nádherná scenérie, z níž budete koukat s otevřenou pusou. Když už si budete myslet, že jste to nejlepší viděli, další level vás rychle vyvede z omylu. Stejně na tom je i design všech potvor. Během hry rozstřílíte spoustu druhů potvor, včetně už zmíněných bossů. Zábavnosti pomáhá určitě i vlastní nastavování obtížnosti. Obtížnost si vždy volíte před začátkem levelu na speciálním ukazateli, a dá se říci, že stupňů je tu něco kolem devadesáti, takže by si měl každý vybrat takovou obtížnost, jaká mu bude sedět nejvíce.

Když jsem Kid Icarus: Uprising zkoušel ještě před vydáním konzole Nintendo 3DS, nemohl jsem si nevšimnout hodně nezvyklého ovládání. To je nastaveno tak, abyste levou páčkou ovládali pohyb hlavního hrdiny Pita, zatímco druhou rukou musíte držet stylus a s ním jezdit po spodní dotykové obrazovce, čímž zaměřujete. Docela jsem se tohoto ovládání bál, a oprávněně. Ačkoliv ve výsledku funguje celkem dobře, do dokonalosti má daleko. Nintendo si tohoto bylo vědomo a možná i díky tomu přibalilo ke hře speciální plastový podstavec, na který si konzoli položíte. Poté je ovládání daleko lepší, protože nemusíte jednou rukou držet docela těžkou konzoli. Přesto jsem nedokázal hrát hru delší dobu, protože moje pravá ruka, která držela stylus, dostávala neustále zabrat. Rovněž i otáčení kamery pomocí stylusu je v mnoha případech docela těžké, zvláště při soubojích na zemi. Pokud by Nintendo raději předělalo celé ovládání na dvě páčky, což nyní může díky Circle Pad Pro, bylo by to určitě lepší a hru udělalo hratelnější i pro občasné hráče, kteří nechtějí bojovat s ovládáním a učit se něco nového, když mají svůj zaběhlý styl. Na dost nezvyklé ovládání je třeba si zvyknout a přijmout jeho všechny výhody i nevýhody.

Když si ale na ovládání zvyknete, určitě oceníte jednoduchý a intuitivní bojový systém. Když jsou nepřátele v dálce, Pit po nich začne střílet, zatímco když se objeví přímo před vámi, vytáhne svůj meč a začne do nich řezat hlava nehlava. Bojový systém takto funguje plně automaticky a je na něj po celou dobu hraní spoleh. Jak budou přicházet lepší protivníci, budete si moci vylepšovat zbraně za skryté předměty nacházejících se v každém levelu, takže tu funguje i celkem slušná znovuhratelnost, abyste vše v levelu vysbírali. Jinak základní měnou hry jsou malá srdíčka, která dostáváte za každý dobře splněný level. Za ně si můžete kupovat třeba nové zbraně. Jinak srdíčka používáte i u zmíněného výběru obtížnosti. Pokud si vyberete větší obtížnost, vsadíte více srdíček, ale když prohrajete, o srdíčka přijdete. Když ale level dokončíte, dostanete jich na útratu daleko více, takže tu funguje i jakýsi hazard s herní měnou.

Kid Icarus: Uprising neobsahuje jen velký příběhový režim, ale jak je dneska v módě, nabízí i hru pro více hráčů. Tu můžete hrát buď lokálně, nebo online s kamarády, případně neznámými hráči. Z celého multiplayeru mám velmi dobrý pocit, ačkoliv je na něm vidět, že je jen do počtu a hlavně má zabavit příběhová část. Multiplayer obsahuje dva herní režimy. Ten první je klasický Free-for-All, v němž vyhrává ten s největším počtem skóre. Režimu se může zúčastnit až 6 hráčů. Zajímavějším herním režimem tu je Light vs Dark, v němž bojují dva týmy proti sobě. Úkolem týmu vždy je vždy vyčerpat druhému týmu speciální metr energie. Když se to podaří, poslední člen soupeřícího týmu se promění na anděla. Ten když je porazen, vyhráváte. Oba dva režimy dokážou na nějakou tu chvíli zabavit, a i vzhledem k bonusům, které za hraní dostáváte, mají větší motivaci pro jejich hraní.

U Kid Icarus: Uprising se Nintendu podařilo vymáčknout i tu poslední kapku výkonu. Vizuální zpracování je nádherné, má spoustu detailů i skvělých efektů, které byste od 3D kapesní konzole nečekali. Povedené jsou i animace a modely postav. I když hra běží v pěkném grafickém kabátku, tak ani na chvilku se nezpomalí a framerate drží po celou dobu hraní. Poklesů se tak bát nemusíte, a to ani ve 3D režimu. Ten se povedl a přidává do hry větší hloubku. I vzhledem k podstavci, který ke hře dostanete, se 3D efekt nevytrácí, protože konzoli držíte neustále v klidu v jedné poloze. Co je ještě lepší jak vizuální zpracování, je nádherný soundtrack, který dodává hře nezapomenutelnou atmosféru. Soundtrack je rozhodně jednou z nejlepších částí hry. Všechny skladby si později můžete pustit přímo v menu. Budou se vám odemykat, jak budete postupovat hrou. Profesionální je i namluvení všech protagonistů, díky němuž vyniknou dobře napsané dialogy s nejedním vtípkem.

Je málo her, které si vás udrží u sebe od začátku do konce díky vybroušené hratelnosti, chytře napsanému příběhu a výbornému humoru. Kid Icarus: Uprising je bezesporu jednou z nich. Jen těžko byste hledali na Nintendu 3DS lepší střílečku, nabízející větší zábavu. Kid Icarus: Uprising je naprostou nutností pro všechny, kteří nejnovější kapesní konzoli od Nintenda vlastní. Jde ale rovněž o jednu z her, kvůli nimž se konzole kupují.