Známka vám asi neunikla, každopádně nesejmeme hru hned na začátku. To by nebylo tak úplně fér. Po zapnutí zjistíte, že vás čeká jen příběhová kampaň. Žádný multiplayer tu není, což je ale na jednu stranu dobře. Každopádně kampaň se snaží kopírovat událost, kolem které se točí i film. Na Zemi si to přiletí ufoni a nemají zrovna přátelské úmysly, jak lhali v pátém četníkovi. Rozpoutají nevídané peklo a nejvíce to odskáče Los Angeles. Do něj je tak vyslán speciální tým, který má nezvaným hostům nakopat zadek. Ocitáte se v kůži vojáka, kterým budete muset projít několik krátkých levelů. Tak krátkých, že není problém hru na obtížnost Normal dohrát za slabých 30 minut. To je pravděpodobně ta největší chyba téhle hry.

Délka je opravdu žalostná a už dlouho jsme tu neměli tak krátkou hru. Za 800MS bodů bychom opravdu čekali více. Samozřejmě, můžete Battle: Los Angeles dohrát i na hard, který možná tu hodinu vydrží, protože je hodně obtížnostně nevyvážen, ale proč se frustrovat. Když už jsme u obtížnosti, tak na první dvě obtížnosti zase nejde ani umřít. Nám se to nepodařilo. Ne že by nepřátelé byli tupý jak pytel kamení, ale většinou je jich málo a váš samopal se o ně postará. Navíc během hry potkáte jen jeden druh mimozemského zmetka. Jen na konci vám tenhle neřád párkrát zatopí i v létajícím stroji.

Když už tu je jen jeden druh mimozemšťana, který navíc moc nevydrží, tak tomu bohužel odpovídá i arzenál zbraní. Najdete tu jen samopal, odstřelovací pušku a raketomet. Nic víc tu není. Teda ještě nesmíme zapomenout na granáty, které jsme během hry ani jednou nepoužili. Kapitolou pro sebe je AI vašich kolegů, kteří vám jsou neustále v patách a mají vám pomoci. Jejich umělá inteligence je doslova žalostná a nepamatujeme se, že by dokázali kloudně pomoci. Ani jednoho ufona snad nesejmuli.

Aby vás vývojáři donutili si trochu prodloužit hraní, tak za každou dohranou obtížnost se vám odemknou nějaké ty bonusy, jako jsou videa, obrázky a různé úpravy do samotné hry. To je určitě pěkné, ale určené jen pro ty nejvěrnější fanoušky. Pro normální hráče bude dohrání na všechny obtížnosti ztrátou času, tedy, pokud nechcete vyzobat všechny trofeje/achievementy. To bychom pak pochopili vzhledem k jejich lehkosti.

Jednou z těch světlých stránek hry Battle: Los Angeles je grafika. Ta rozhodně nevypadá špatně, což už si můžete všimnout z okolních obrázků. Sice postavy mají o něco méně polygonů, než by musely mít, ale prostředí je rozhodně detailní a všemu pomáhají i neustálé výbuchy, které přinášejí pěkné efekty. Pochválit můžeme i celkem povedenou destrukci prostředí. Co se nám už ale líbilo méně, je klesající framerate a doslova hrozné animace postav. Už dlouho jsme tu neměli hru, kde by postavy při mluvení neotvíraly pusu, a během pohybu připomínali někoho, kdo si právě nadělal do kalhot. Stejně je na tom pak bohužel i hudební doprovod a dabing, ten snad dělali nalití rodinní příslušníci vývojářů. Jde totiž o docela špatný vtip.

Pokud jste už byli v kině na filmu Battle: Los Angeles a líbil se vám, tak si klidně 800 MS bodů za tuhle hru utraťte. Zřejmě se budete i po tu slabou půlhodinu slušně bavit. Jestliže ale mezi fanoušky filmu nepatříte, tak od tohoto pokusu o hru raději ruce pryč. Kdyby Konami rozdávalo tuto hru v McDonaldu ke každému menu, asi bychom udělili o něco více, ale za 800 MS bodů naleznete na XBLA daleko lepší a hlavně delší hry.